V roce 2019 jsem shlédla první sérii seriálu Smrt nás spojí (Dead to Me na Netflixu). Je o dvou ženách Jen a Judy. První přišla o manžela, kterého někdo porazil autem a ujel, druhá má několik tajemství. Popravdě víc než děj se mi do paměti zapsaly kostýmy. Jsou totiž dokonale odlišné a krásně doplňují postavy. Vážná a věčně naštvaná Jen nosí sportovní oblečení, džíny a elegantní kostýmy v základních barvách s lodičkami na tenkých podpatcích. Veselá a praštěná Judy se obléká ve stylu 70. let do barevných triček, áčkových sukní, květovaných šatů, semišových bund a bot na klínku. Její hippie outfity pobláznily řadu diváků, včetně mě. I když jsem tou dobou nešila, přemýšlela jsem na střihy a doplňovala pinterestové nástěnky.
Jednou z indie designérek, která navrhuje trendy oblečení s lehkým retro stylem, je Kelli se značkou True Bias. Její střihy jsou neskutečně populární a šily je tisíce lidí v různých látkách a stylech. Letos vydala nový střih na tričko Rio Ringer a já si hned vzpomněla na Judy ze seriálu Smrt nás spojí. Díky němu jsem se dozvěděla, že tričku s kontrastním proužkem nápletu kolem krku a na rukávech se v angličtině říká Ringer. Dokonce má stránku na Wikipedii. Nosilo se od padesátých let, ale nejpopulárnější bylo právě v letech sedmdesátých.
Recyklovaný úplet ve třech barvách
Na tričko jsem si objednala směsový úplet z Terrymoda. Recykluje se ze starého textilu a PET lahví. Látku s recyklovanými petkami jsem tedy ještě nepotkala a hned jsem se chytila na udičku. Když už používám novou látku, aspoň by mohla být prospěšná, ne? Má to ale bohužel háček, a to samotný polyester, který při praní uvolňuje do vody mikroplasty. Je to tedy takový udržitelný kompromis – látka je sice recyklovaná, ale nepříliš ekologická při nošení.
Původně jsem chtěla látku ve dvou barvách. Po objednání mi ale volali z obchodu, že khaki úpletu mají málo, ať si vyberu jinou barvu. Dorazilo mi tedy 0,7 metru khaki, 0,9 metru cihlového a 1,1 metru smetanového. K tomu jsem si pořídila smetanový bavlněný náplet u Mráze a zelený žebrovaný náplet v Prima obchodě, a mohla jsem začít.
Vybrat velikost bylo skoro náročnější než samotné šití. True Bias má dvě velikostní řady menší 0-18 a větší 14-30 a každou prodává zvlášť. To mě štve! Mám velikost 16 a musím se rozhodnout jen pro jednu. Neliší se totiž jen velikostmi, ale i proporcemi. Například vyšší velikosti počítají s většími prsy a celkově oblejšími tvary. Moje míry odpovídají velikosti 16, ale chyběly mi další informace jako míra nad prsy (anglicky upper bust). Nakonec jsem vybrala nižší řadu (0-18) a šila druhou největší velikost. Zpětně si myslím, že by mi vyšší řada seděla líp.
Měla jsem plán! Ušiju jedno zkušební tričko, a když mi nebude sedět, střih upravím, nebo změním velikost.
Pak jsem na plán zapomněla…
Z e-shopu mi dorazily tři látky místo dvou v celkové délce jen 2,7 metru a šíři 1,45 m. Doporučené rozložení střihových dílů počítá s 0,9 m látky na jedno tričko, tudíž jsem měla materiál na tři. Jenže já si usmyslela, že na doporučení kašlu a budu mít trička čtyři a nic mě nemohlo zastavit!
Rio Ringer jsem plánovala doplnit dalším retro střihem, baseballovým tričkem Frankie z knihy Láska na první streč! od Tilly and the Buttons. Tolik jsem se zabrala do kombinací barev a využívání každého volného kousku látky, že jsem na původní plán zapomněla. Zvládla jsem nastříhat na jedno tričko Frankie, dvě jednobarevné Rio Ringer a jedno Rio Ringer s proužky ze zbytků. Až potom jsem si na plán vzpomněla. Co se dalo dělat? Jen se modlit, aby mi seděly.
Šití s úpletem v různých barvách
Střihy z True Bias mají jednu výhodu. Designérka fotí celý postup šití na svůj blog (stejně jako Tilly ve své knize) a ukazuje zvlášť šití na klasickém stroji a zvlášť na overlocku. Řídila jsem se tedy návodem u fotografií a vyzkoušela jsem oba způsoby.
Začala jsem na overlocku, ale brzy jsem narazila na problém vícebarevných projektů. Jakou zvolit barvu nití, aby nebyla vidět? Z představy, že budu muset po každém ušitém kousku převlíkat čtyři nitě, mě pokoušely mrákoty. Čirou náhodou mi zrovna přišel e-mail s tipy na šití od Seamwork. Dozvěděla jsem se, že když nemáte přesnou nit, zvolte šedou, ta nejlépe zapadne.
S recyklovaným úpletem se šilo velmi dobře. Je poměrně silný a stabilní. Doporučila bych ho začátečníkům.
Našívání nápletu na rukávy a výstřih jsem musela nejdřív natrénovat. Náplet je totiž kratší než látka a musí se průběžně natahovat. Také je několikrát přehnutý, takže v posledním kroku šijete 5 vrstev látky. Pomáhala jsem si armádou špendlíků a šila pěkně pomaloučku a polehoučku. Snažila jsem se za látku netahat víc, než je třeba. I když jsem si to zkusila nejprve nanečisto, první dva náplety nebyly úplně rovnoměrné.
Designérka nabízí dvě možnosti konstrukce výstřihu. Podle první metody šijete v pořadí: jeden ramenní šev, náplet výstřihu, druhý ramenní šev. Podle druhé metody v pořadí: jeden ramenní šev, náplet výstřihu našít z líce, druhý ramenní šev, náplet přeložit a přišít z rubu. První metoda mi vůbec nevyhovovala. Na výstřihu vznikla boule. Švový přídavek se měl nakonec sežehlit a přišít, ale mému stroji se do tolika vrstev látky vůbec nechtělo. Doporučuji druhou metodu (v návodu se šije na overlocku, ale jde i na stroji). Švový přídavek se v ní schová v přeloženém nápletu a stroj u toho neúpí.
Tričko Rio Ringer šité na overlocku. 
Tričko Rio Ringer šité na overlocku i stroji.
Dvě trička jsem šila na overlocku a třetí na obyčejném šicím stroji. S pevným a stabilním úpletem jsem v tom nepoznala rozdíl.
Na třetí tričko Rio Ringer jsem neměla dost materiálu jedné barvy, tak jsem improvizovala. Přední a zadní díl jsem horizontálně rozstříhala a k dílům přidala 1cm švový přídavek. Nejdůležitější bylo si dobře označit díly střihu, protože jich najednou bylo hodně a vypadaly jeden jako druhý. Měla jsem jen obecnou představu a riskla to. Nejsem úplně spokojená, příště bych proužky udělala užší a trochu výš. Lépe se vyjímají na rovné podložce než na prsou. Byl to ale zajímavý experiment a využila jsem díky němu zbytky.
Přední i zadní díl jsem rozstříhala. 
Jednotlivé díly popsala. 
Stříhala jsem ze zbytků. 
Nejdřív jsem si načrtla možnosti a kombinace (na zadní část jednoho ze střihových dílů).
Po dokončení jsem litovala. Proč jsem jen zapomněla na původní plán?! Proč jsem nejdřív nevyzkoušela velikost?! Řešit střihový tetris (aneb kolik triček tam ještě narvu) bylo prostě zábavnější. Takže mi trička sice nesedí nejlépe, zato mám čtyři místo tří a využila jsem látku do posledního centimetru. 🙂
Zjistila jsem, že klasické tričko je méně náročné na materiál než raglánové. Nezabere tolik místa, protože díly jsou podobnější obdélníku. Na mojí postavě se mi ale víc líbí raglánové, takže bych příště volila spíš baseballovou Frankie variantu i za cenu většího plýtvání.
S kombinací střihů, barev a látky jsem ale spokojená. Je to to pravé moderní retro! Nestyděla by se za něj Judy Hale, ani její kostymérka. Teď zbývá jen ušít zbytek Judyiny garderoby. 🙂
Rio Ringer T-shirt & Frankie Tee
střih: True Bias, Tilly and the Buttons
velikost: Rio Ringer 16, Frankie 7
látka: úplet (50% bavlna, 45% polyester, 5% elastan) z Terrymoda, šíře 145 cm, délka 0,7 m khaki, 0,9 m cihlový a 1,1 me smetanový
další materiál: smetanový bavlněný náplet z Domu látek, zelený žebrovaný náplet z Prima obchodu
Žádné komentáře