Výběr barev pro vyplétání

Vyplétání, norské vzory, žakár… Názvů a technik různobarevného pletení je víc, všechny ale mají společné jedno. V jedné řadě se střídají různé barvy a vytváří vzor.

Sice za sebou nemám moc vyplétaných projektů, zato jsem se na ně pečlivě připravila. Přečetla články, zhlédla videa a prošla pár chytrých knih. Aby to nepřišlo vniveč, rozhodla jsem se sepsat tipy sem.

Nejde ani tak o to, jaké zvolit barvy. To nechám na vkusu každého z vás. Proberu tu, jak vybrat kombinace, které vyniknout ve výpletu a budou k sobě ladit podle vašich představ.

Nejdůležitější je kontrast

Pro úspěšný výplet bohužel nestačí vzít si dvě libovolné příze, která spolu hezky ladí. V klubku můžou vypadat úplně odlišně, ale ve výpletu je od sebe skoro nerozeznáte. Jak je to možné? Může za to tonální kontrast.

Dvě barvy vidíme odlišně ze dvou důvodů. Mají výrazný barevný nebo tonální kontrast.

Barevný kontrast tvoří dvě barvy, které jsou daleko od sebe na barevném kruhu (například žlutá a červená). Nejvýraznější barevný kontrast mají doplňkové barvy, které jsou naproti sobě (například žlutá a fialová).

Tonální kontrast vznikne odlišnou sytostí jedné barvy (například světle modrá a tmavě modrá).

Když dáte vedle sebe světle modrou a tmavě červenou barvu, vznikne dvojitý kontrast, tedy tonální i barevný dohromady.

Celkový kontrast tvoří kombinace barevného a tonálního kontrastu. 

Představte si například barvy italské vlajky. Zelenou, červenou a bílou od sebe jasně rozpoznáme. Nijak nám nesplývají, protože mají vysoký barevný kontrast. Když budete plést se zelenou a bílou, nebo s červenou a bílou, výplet bude jasný a přehledný. Když si ale vezmete červenou a zelenou, budeme mít problém vzor rozeznat, nebo se na něj jen dívat. Je to proto, že mají nízký tonální kontrast.

U pletení záleží, jak velké plochy budete barvami vytvářet. Větší plochy snesou menší tonální kontrast a stejně vyniknou. Čím menší a jemnější je vzor, tím hůř oko jednotlivé barvy rozeznává. Větším tonálním kontrastem mu to zjednodušíme.

I když vybereme dostatečně kontrastní barvy, ještě nemáme vyhráno. Je lepší je vyzkoušet, protože barvy se vzájemně ovlivňují. Na světlém pozadí vypadají tmavší, na tmavém zase světlejší, a podobných jevů je mnohem víc.

Záleží i na tom, jakou barvu vybereme na pozadí a jakou na vzor. Bílé tečky na červeném pozadí působí docela jinak, než červené tečky na bílé, že? Hezkou ukázku barevných kombinací najdete v knížce Skandinávské vzory od Mary Jane Mucklestone (více o knize dole).

Barvy jsou věda! Dokonce i profesionálové jsou občas překvapení výsledkem, když dají víc barev dohromady. Nám to ale nevadí, prostě si upleteme vzorek. Stejně ho děláme kvůli velikosti. 🙂

---

---

Jak odhalit tonální kontrast?

Existuje pár triků, které lze vyzkoušet ještě před vzorkem.

Jak velký kontrast budou barvy mít, záleží jen na vás. Nikde není psáno, že musí být výrazný (i když u tradičních severských vzorů tomu tak většinou je). Můžete si vybrat i jemnou kombinaci. Když ale barvy nejdřív vyzkoušíte, vyhnete se nepříjemnému překvapení v průběhu pletení. 🙂

1/ černobílá fotka

Nejjednodušší je si barvy vyfotit a fotku pak v mobilu nebo na počítači změnit na černobílou. Pokud jsou od sebe barvy k nerozeznání, nebudou výrazné ani ve vzorku.

• 

• 

Černobílá fotografie je založená právě na tonálním kontrastu. Zkušený fotograf dokáže i bez techniky určit, které objekty budou na fotografii dobře vidět, a které zapadnou.

Mezi barvami, které jsem vybrala pro svetr Trouville, byla růžová, červená a světle zelená. Když jsem dala klubka vedle sebe, neměla jsem problém od sebe rozeznat jednotlivé barvy. Ale díky černobílé fotce vím, že výplet z růžové a zelené by nevypadal dobře. Barvy by se slily.

• 

• 

• 

• 

2/ zakroucení přízí

Pokud chcete mít rychle představu, jak spolu budou barvy vypadat, jemně je zakruťte dohromady (nejlépe ještě trochu víc než na fotkách). Při dostatečném kontrastu byste měli obě barvy bez problému rozeznat.

• 

• 

3/ líný vzorek

Obecnou představu vám dá i tzv. líný vzorek, kdy příze jen namotáte vedle sebe kolem kartonu nebo pravítka. Sice z něj vyčtete, jestli spolu barvy ladí, ale na zjištění kontrastu nemusí být vzorek dost jemný.

4/ výšivka

Nejnáročnější metoda je výšivka. Křížkovým stehem přenesete vzor na kanavu a budete mít jasnou představu. Vypadá krásně a nejspíš byste si ji mohli i zarámovat, ale je časově náročná a málo koho by bavilo si vyšívat, když je natěšený na pletení.

---

---

Moje postřehy k barvám ve výpletu

Na závěr chci uvést pár postřehů, které mě napadly při vyplétání devíti barvami u svetru Trouville.

Při vyplétání s více než dvěma barvami spolu nemusí všechny skvěle ladit ani mít dokonalý kontrast. Většina z nich se totiž spolu nepotká. Některé jsou na druhém konci svetru a vůbec spolu nepřijdou do styku. Například já jsem dlouho váhala nad světle zelenou. Líbila se mi jen v kombinaci s tmavě modrou, bílou a růžovou, s níž ale neměla skoro žádný tonální kontrast. Vedle ostatních barev na mě působila divně. Nakonec jsem ji tam nechala, ale dala si pozor, s kým sousedí. Díky ní se mi zdá sedlo živější.

Barvy doporučuji vybírat za denního světla. Večer za umělého světla je to náročné a ráno se člověk diví. Výjimkou je samozřejmě pletení oblečení do hospody, do klubu, na koncert nebo na jiné noční akce. 🙂

Příze, které jsem použila na svetr Trouville
První sloupec shora: Filcolana Arwetta Classic odstín 234 Gray (zbytky z ponožek Curling Mists Socks), Katia United Socks odstín 02 Rust, Manos del Uruguay Alegría odstín Carmine (zbytky ze svetru Ranunculus), West Yorkshire Spinners Signature 4ply odstín 632 Cinnamon Stick (zbytky z ponožek).
Druhý sloupec shora: Katia United Socks odstín 07 Stone Grey, CaMaRose Økologisk Sommeruld odstín 2019 Old Pink, Lang Yarns Jawoll odstín 116 (zbytky z ponožek), CaMaRose Økologisk Sommeruld odstín 2022 Midnight.
Tělo proužky z Knitting for Olive Cotton Merino v odstínech Natural White a Dusty Blue Whale.

Literatura

Bohužel v češtině jsem zdrojů našla málo a překlady pojmů se občas liší. Jako by si každý překladatel vymýšlel vlastní termíny. Navíc se poslední dobou řeší barvy spíše v souvislosti s počítačovými grafickými programy, kde je třeba znát trochu jiné principy, než u malby nebo u pletení.

Rozdíl mezi tonálním a barevným kontrastem srozumitelně vysvětluje kniha Teorie barev. Odtud jsem také čerpala většinu informací v článku.

Teorie barev od José María Parramóna je kniha určená hlavně pro malíře, ale principy barev, harmonie a kontrastů jsou tam jednoduše vysvětlené pro všechny. Je vyprodaná, ale dá se sehnat v knihovně v tištěné i elektronické podobě. (PARRAMÓN, José María. Teorie barev. České vydání druhé. Praha: Vašut, 1998. 112 stran. Jak na to. ISBN 80-7236-046-9.)

Druhá kniha, kterou jsem si vzala na pomoc, jsou Skandinávské vzory od Mary Jan Mucklestone. Je právě na prodej v Levných knihách za 79 Kč, takže jestli máte rádi tradiční vyplétané vzory, neváhejte. Tohle není sponzorovaný příspěvek, jen moje vlastní doporučení. 🙂 Knížka nemá moc lákavé grafické zpracování a překlad by mohl být lepší, ale dozvěděla jsem se tam cenné informace o vyplétání a doufám, že někdy využiju jeden z tradičních vzorů ze vzorníku. (MUCKLESTONE, Mary Jane. Skandinávské vzory: encyklopedie. Překlad Eva Fuková. Vydání první. V Praze: Metafora, 2017. 159 stran. ISBN 978-80-7359-533-3.)