Když začal v březnu 2021 lockdown, chtěla jsem se rozveselit výrazným vyplétaným svetrem. Běžně nosím spíš tlumené barvy, ale když si chci zvednout náladu, vezmu si i strakaté oblečení.
Vybrala jsem svetr Trouville. Trochu připomíná cirkus, ale ve skutečnosti je inspirovaný francouzským městečkem Trouville-sur-Mer a jeho plážovými stany a historickou architekturou. Autorka svetru Sophie Ochera žije v Normandii a navrhuje tam různobarevné pletené kousky pro děti a dospělé. Její dětské svetříky jsou obzvlášť roztomilé! Je na nich tolik vzorů, až oči přecházejí. Když už jsem měla plést svoje první vyplétané sedlo, vrhla jsem se na to nejbarevnější a nejbláznivější! Stačilo vybrat „jen“ dvanáct barev a nahodit.
Jednoduchá konstrukce, komplikované vzory
Podobně jako u většiny vyplétaných věcí, konstrukce svetru Trouville je poměrně jednoduchá. Plete se odshora a pod výstřihem se vyplétá kruhové sedlo. To se rozdělí na tělo a rukávy, a vše se doplete až k patentu. Není v tom nic záludného a hlavní roli přebírají barevné vzory.
V návodu jsou dvě varianty: svetr a kardigan, který se dá nosit i s knoflíky na zádech. Já si vybrala svetr přes hlavu.
V sedle svetru Trouville je celkem vzorů 8, každý z nich je oddělený řadou obrace (vroubkem). V návodu jsou na vzory čtyři tabulky. Jen pozor, netiskněte je černobíle, nebo na nich nic neuvidíte. To se povedlo mně. 🙂
Pletla jsem velikost XL s dvaceti centimetry volnosti. Svetr se směrem dolů trochu zužuje, tak aby mi byl příjemně volný i pod pasem. Podle návodu jsem potřebovala deset zbytkových přízí na vyplétané sedlo a 1000 metrů od každé barvy na tělo. Nakonec jsme svetr udělala trochu kratší a odhad byl i tak dost nadsazený. Z bílé mi zbylo víc než 250 metrů a z modré dokonce 500 metrů.
Vybrat barvy není lehké!
Nejčastěji pletu ponožky, takže mám doma dost klubíček i zbytků příze síly fingering. Nejprve jsem všechna klubíčka a zbytky vysypala na stůl a hledala hezké barevné kombinace na sedlo. V návodu je sice deset barev ve výpletu, ale některé pletařky použily třeba jen čtyři. Já jsem nakonec pletla s devíti, ale během příprav se počet lišil a výběr měnil.
První kolo výběru barev 
Druhé kolo 
Třetí kolo, téměř finální
Abych věděla, jak spolu barvy ladí, pokoušela jsem se nejprve vyšít vzor na kanavu (dělaly to tak i jiné pletařky na Ravelry). Bylo to ale neuvěřitelně malé a zdlouhavé. Po pár hodinách piplavého vyšívání jsem radši rovnou nahodila. Když se mi barvy během pletení nelíbily, řadu či dvě jsem vypárala a vyměnila je. To se mi stalo asi dvakrát a naštěstí jen na začátku v kratších řadách (na konci mělo sedlo 480 ok).
Nakonec to vyšlo tak, že se střídají pruhy teplých barev (růžová, hnědá a červená) se studenými (tmavě modrá a zelená). Modrá a světle šedá propojují vzor s proužky na těle a rukávech. Když to teď píšu, tak to zní promyšleně, ale ve skutečnosti jsem spíš zkoušela různé kombinace, dokud to nevyšlo. Pomohlo mi pár tipů na výběr barev podle kontrastu, o kterých napíšu příště.
Původně jsem na tělo plánovala černobílé proužky. Během pletení sedla jsem ale barvy trochu upravila a nakonec byla černobílá moc kontrastní. Objednala jsem tedy tmavě modrý odstín Cotton Merina od Knitting for Olive a černou přízi jsem použila na tričko Open Edge Tee.
Pletení vzorku bylo v tomto případě docela zásadní. Pletu poměrně volně a většinou na menších jehlicích oproti návodu. V tomto případě mi to vyšlo přesně na jehlice 2,75 mm a pletenina na něm nebyla děravá, ani moc hustá.
Pár poznámek ke konstrukci
Sedlo jsem před dalším pletením vyprala a vyblokovala, abych odhadla správnou velikost. Oproti návodu jsem přidala ještě pár řádků před oddělením rukávů. Autorka přímo v návodu poznamenala, že má radši kratší sedla, ale je možné si ho prodloužit. Ocenila jsem, že se o tom zmínila.
Bála jsem se, že mi budou úzké rukávy (podle návodu tam měla být vůle jen 1 cm), tak jsem prodloužení sedla využila k jejich rozšíření. Přidala jsem ke každému rukávu 8 ok v raglánu.
Po vyprání se hotový svetr ještě trochu protáhl, takže zpětně se ukázalo, že jsem nemusela ani prodlužovat sedlo, ani rozšiřovat rukávy.
Pletení je někdy nepředvídatelné. Dokud svetr nevyperete a nevezmete na sebe, nevíte, jaký bude.
Výplet jsem měla kupodivu hotový za tři týdny. Neuvěřitelně mě bavilo střídání barev i to, jak vzor roste pod jehlicemi. Problém nastal u proužků. Pletla jsem je na jehlicích o velikosti 2,75 mm a řady se zdály nekonečné. I proto mi trvalo deset měsíců svetr doplést, a další tři hodiny jsem jen zapošívala konce.
Poprvé jsem vyzkoušela techniku navazujících proužků (podle videa na Purl Soho). Při pletení do kruhu vzniká na proužcích šev, ale díky kombinaci snímaného oka a obtočení příze nemusí být viditelný. Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na správný způsob, takže na zádech je šev ještě poznat, ale na rukávech už tolik ne.
Bambulky a úpravy rukávů
Nejtěžší úkol mě čekal hned na začátku. Copánkové nahození (knitted cast-on) jsem moc utáhla a vyšlo až na druhý pokus. Hned v první řadě se pletou bambulky. Každé čtvrté oko jedna, což na jehlicích tenkých 2,25 mm bylo o nervy. Možná u poslední bambulky jsem se už cítila sebejistě, ale byl to boj. Plno pletařek nahazovalo na svetr Trouville jinak a bambulky vynechaly a já jim naprosto rozumím! Vynechala jsem je alespoň na rukávech.
Rukávy se u tohoto svetru pletou rovné a na konci se zúží do lemu. Jsou trochu balónové. Asi v půlce prvního rukávu jsem si svetr zkusila a široký rukáv se mi vůbec nelíbil. Připadala jsem si jako klaun. Na ruce jsem si změřila, o kolik ho chci zúžit kolem lokte. Z toho jsem odhadla, kolik ok musím ubrat v každém proužku. Proužky mi v tomto případě velmi pomohly, protože jsem nemusela počítat řady. Začala jsem tedy znovu. K lokti jsem ubírala dvě oka v každém modrém proužku, od lokte dál v každém modrém i bílém proužku. Před patentem jsem jich už moc ubírat nemusela, asi jen šest.
Pletení hladkých proužků z tenké příze mě nebavilo. Většinou jsem do ruky vzala radši jiný projekt, například svetr Viburna, který byl ještě o trochu náročnější, ale měla jsem ho hotový za dva měsíce. Zachránilo mě jen to, že se svetr Trouville dal plést bezmyšlenkovitě. Mohla jsem u něj sledovat film, nebo se bavit s kamarádkami. Nakonec jsem ho po jedenácti měsících zdolala. Sice jsem ho plánovala na loňské jaro, ale aspoň je na světě! 🙂
Na svetru Trouville jsem udělala následující úpravy oproti návodu:
- Zúžila jsem rukávy,
- zkrátila délku svetru 4 cm,
- vynechala jsem bambulky na rukávech,
- prodloužila sedlo o 5 cm,
- rozšířila rukávy o 8 ok tak, že jsem přidala oka v raglánu.
Prodloužení sedla a rozšíření rukávů se nakonec ukázalo jako zbytečné. Příště bych to už nedělala.
Svetr Trouville
designérka: Sophie Ochera
velikost: XL, obvod hrudníku 130 cm
jehlice: 2,75 mm na tělo a rukávy, 3 mm na výplet a 2,25 mm na patenty
vzorek: 26-31 ok a 36 řad na 10 cm (na rukávech jsou oka hustší)
materiál: zbytky přízí v síle fingering (CaMaRose Økologiske Sommeruld, Filcolana Arwetta, Katia United Socks, Lang Yarns Jawoll, Manos del Uruguay Alegría) a Knitting for Olive Cotton Merino v barvách Natural White z HladceObrace a Dusty Blue Whale z VLNU
Žádné komentáře